Příkaz byl vydán hradnímu úředníku Kunzovi, kterému se podařilo sehnat značný počet lidí ochotných k obývání nové osady. Každému vytýčil dle dohody kus lesa k vymýcení, a tak povstala nová osada a byla nazvána podle jména vedoucího úředníka Kunze, německy Kunzendorf, česky Kunčice, později Hrubé Kunčice.
Roku 1848 nazvány úředně Velké Kunčice a roku 1924 Kunčice pod Ondřejníkem.
Za odměnu byl úředník Kunz jmenován v nové osadě fojtem a obdržel k svobodnému užívání pět lánů pozemků. Dle záznamu v hukvaldském archivu měl Kunzův rod v držení kunčické fojtství téměř 200 let. Úřad fojta dědili jeho synové až do vymření rodu. Roku 1499 byl ustanoven novým fojtem v Kunčicích Jiří Mníšek. Roku 1620 byl dosazen nový rod fojtů Florianem Klímkem, který měl fojtství v držení až do roku 1752. V tomto období se obyvatelům Kunčic dařilo patrně velice zle, neboť se roku 1695 zúčastnili povstání proti hukvaldské vrchnosti společně se sousedními vesnicemi. Po vymření fojtů rodiny Klímkovy objevuje se v zápisech nové jméno fojta v Kunčicích a to Jana Hlaváče. Rod fojta Hlaváče vymřel posledním mužským potomkem Jiřím Hlaváčem roku 1865.
