Novinky a pozvánky
Nejnovější fotografie
Odkazy
Nejnovější články
Fotoreportáž Davida Šrubaře ze Dne obce 2018
Fotoreportáž Davida Šrubaře z letošního DNE OBCE si můžete prohlédnout

Upozornění pro návštěvníky GKS
Stálá expozice v Galerii Karla Svolinského při Základní škole v Kunčicích pod...

Kalendárium akcí v obci
Akce, které nás čekají v blízké době:

Aktuální informace k probíhajícím investicím
Máte-li zájem, podrobné informace o právě probíhajících investicích naleznete po kliknutí na...

Elektronická verze nového čísla obecních novin
Čeká Vás opět spousta zajímavostí ze života v naší obci. K dispozici

Úvodní stránka > Informace pro turisty > Historie turistického ruchu v obci

Historie turistického ruchu v obci

Ustupující těžba uvolnila místo rozvoji turistického ruchu. První hosté začali přijíždět na "letní byt" s dokončením tratě Bílsko-Kojetín v roce 1888, které do té doby řídce obydlenou horní část obce spojilo s průmyslovými městy severní Moravy a Slezska s Moravskou Ostravou v čele. Zprvu příslušníci vyšších tříd nejen ostravské společnosti přespávali v pronajatých pokojích ve skromných domech místních obyvatel, posléze začali v prostoru mezi kunčickým nádražím a dnešním Beskydským rehabilitačním centrem stavět své více či méně výstavné vily. Zvýšený pohyb lidí zaregistroval a využil majitel dvora Wernerovice Ferdinand Brázda. Na svém statku r. 1889 otevřel hostinec "Unter den Linden" (Pod Lipkami) a koloniál pro potřeby přibývajících letních hostů. Po smrti Ferdinanda Brázdy r. 1896 jeho manželka Klaudie prodala dvůr s hostincem manželům Dočekalovým z Ostravy. Ti nechali po pravé stravě silnice z Frýdlantu postavit r. 1898 jednopatrový Hotel Skalku, budovu koupelen a celý prostor mezi těmito budovami parkově upravili. Nákladná výstavba přivedla majitele do dluhů a objekty byly ve dražbě r. 1902 prodány MUDr. Janu Mayi, který zde založil hornické sanatorium. Název Hotel Skalka přešel r. 1911 na zařízení o několik metrů dále po levé straně, kde provozovna funguje dodnes

Zanedlouho letní hosté začali stavět své vlastní rekreační objekty. Prvním z těchto domů byla "Villa Rosen" rodinného přítele Brázdových Emila Christopha, mj. stavitele dřevěné kaple v areálu postavena r. 1897. Dnes na jejím místě stojí moderní budova Domu Pionýrů Frýdek - Místek z roku 1970, která však respektuje půdorys původní vily. Následovala vila Dominika Werlika (1898), vila pplk. Navrátila (1898), roubená vila stavitele Ferdinanda Tichého (1899), vila manželů Jurečkových (1899) a dnes neexistující Parmova vila (1899). V novém století se výstavba ještě zrychlila a slibný vývoj přerušila až první světová válka. Za všechny vily vybudované v této době uveďme mimořádně hodnotný secesní dům "Waldhaus Glassner" (1902) vrchního stavebního rady Carla Glassnera nebo dřevěnou vilu Šárka poslance a advokáte JUDr. Fajfrlíka dle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1903.

Po skončení první světové války, v období konjunktury 20-tých let se znova začíná s výstavbou vil. Jedním z nejvýznamnějších a nejzámožnějších majitelů vil byl Ing. Dr. h. c. Edward Šebela, generální ředitel Vítkovické báňské a hutní společnosti, jenž zakoupil starší vilu Jana Jaterky s rozsáhlými pozemky, které byly r. 1926 parkově upraveny a vila nákladně přestavěna. Roku 1948 byla odkoupena státem. R. 1960 byla znovu rozšířena jako Rekreační středisko karvinských elektráren. V dnešní době je v soukromých rukou a funguje jako penzion Karolina, avšak park okolo je opuštěn a zanedbán. Velmi zajímavou stavbou je také vila Dr. Ing. Rudolfa Zankla, generálního tajemníka a německého vedoucího Vítkovických kamenouhelných dolů. Má kruhový půdorys a osou domu je komín se středoným krbem. Postavena byla v roce 1928.

Někteří mejitelé se sdružili již roku 1903 v Okrašlovacím spolku pro Velké Kunčice pod Radhoštěm. Výsledkem jejich činnosti byla stavba chodníku k nádraží, vybudování veřejného osvětltní v okolí lázní, otevření veřejného koupaliště a tenisových kurtů, které se nacházejí v areálu bývalého rekreačního střediska ČSD a hlavně výstavba a rekonstrukce dřevěného kostelíka roku 1931. Činnost spolku byla násilně přerušena po roce 1948, avšak roku 2010 byl obnoven pod názvem Okrašlovací spolek Rozhledna.

Druhá světová válka proměnila lázně ve zotavovnu Wehrmachtu. Po válce zde ještě existovala snaha obnovit lázně, avšak 1. března 1952 se lázně staly majetkem Československé republiky a staly se pobočkou Okresní nemocnice ve Frýdku-Místku, přičemž fungovaly jako porodnice. Kunčice se staly místem odborářské rekreace, svá střediska, buď nově postavená, nebo starší zestátněná, zde měly téměř všechny průmyslové podniky ostravska, mládežnické organizace aj. Navíc proběhla masívní výstavba rekreačních chat, takže dodnes v letním období počet rekreantů převyšuje počet stálých obyvatel. Chaotická stavební činnost byla výrazně regulována v roce 1973.

Vytvořil: Michaela Šebelová
Datum: 12.10.2011
Tisk aktuální strany